O psychosomatice

Jak psychosomatika funguje:

 

Psychosomatika se dívá na veškeré tělesné či psychické potíže vždy z pohledu našich strastí, strachů, záští, myšlenek a všech dalších většinou negativních emocí. 

TAM KDE JE BOLEST TĚLESNÁ …TAM JE PŘÍTOMNA TAKÉ NEVYJÁDŘENÁ BOLEST EMOČNÍ.

 Psychosomatika umí rozklíčovat, který strach, obavy či nenávist je spojená s kterou částí těla a umí vždy říct co v daném místě znamená bolest, zánět, horkost, zlomenina či výrůstek.

Obrázek nám říká, jak různý stres a emoce zasahují různé části těla a zde pak oslabují orgány.

Ač se nemoc v našem těle objevila právě teď. Její prapočátek může být v daleké minulosti. Tak dlouho se mohlo dít, že jsme zažívali strach, boj, odmítání či agresi až naše tělo vypovědělo službu a nějaká jeho část se oslabila a přišla nemoc.

Občas má nemoc zdržení neb dokud je tělo v enormním napětí a stresu, tak funguje na nouzový režim a tělesné procesy se nedějí v běžném pořadí. Až když se můžeme někde uvolnit, tak se vše v našem těle často rozjede.

Občas nám vrtá v hlavě proč já se peru tak s vážnou nemocí když moji rodiče  či současný kamarád zažívá ještě větší stres a příkoří než já. Děje se to převážně z toho důvodu: jak hlavou/rozumem dokážeme ovládnout samy sebe a zakázat si volné prožívání svých tělesných vjemů. Většinou starší generace ale i méně empatiční lidé nemají tak intenzivní projevy jako citliví/vnímaví lidé. Je to i tím, že někdo má tak setrvačný a složitý život ze kterého nevidí cestu, že si během života vypěstuje návyk jak citově zkamenět. Pak se opravdu většina nemocí neprojeví v takové intenzitě.

 

Nemoc se vysvětluje také jako NE-MOC. Tedy v určité oblasti života nemám moc a jsem ovládaná / zmítaná situací / lidmi.

 

Diagnostiku pomocí psychosomatiku nejde použít při otravě, při záření a po očkování. Při utrpění zlomeniny nám může psychosomatika pouze říci, proč povolilo toto místo a nastalo vymknutí či zlomenina zrovna zde.

Psychosomatiku můžeme použít i při dědičných nemocech - potomek v rodině nedědí jen projevy na fyzické úrovni a nezdědil jen to co lékaři vidí ale zdědil i psychické stavy: strachy, odmítání sebe, odmítavý vztah k životu, nelásku i nedůvěru a podle toho se mu rýsuje fyzické tělo i struktura DNA.

Není možné aby tělo zobrazovalo destrukci a neradostnou cestu životem a mysl byla plná radosti, odhodlání a lehkosti.

 

Psychosomatika také říká, že dokud našich dětem není 21let tak stále je tu jejich nemoc  i naším přičiněním a že do této doby stále rodič sám může dítěti nemoc odstranit tím, že u sebe identifikuje co ji spouští (dítěti). Dítě je vlastně takovým projektorem: jak vypadá maminky podvědomí. Senzitivita dítěte se láme po sedmiletích. Tedy ve věku 0-7let dítě načítá z maminky 100%. Ve věku 7-14let dítě načítá z maminky 75% a postupně méně a méně. Ve věku 14-21let dítě načítá z maminky 50% a méně a méně. Zde už se dá říct, že velké nemoci jsou vzkaz pro maminku a malé rychle vyléčitelné nemoci by mohly být z přetíženého či disharmonického života, který dítě zažívá mimo rodinu. Ale zároveň stále platí, že dítě je duševně velkou kopií a odnoží maminky a to co se dítěti děje na vědomé úrovni se maminky týká na nevědomé úrovni.

Pokud má dítě nemoc jako tatínek, tak je to opět vzkaz jen pro maminku. Partneři jsou si vždy na nevědomé úrovni podobní a jsou jako puzzle….pokud tedy tatínek má nějakou nemoc, tak maminka má neprobuzený spouštěč či nějaký doplněk v podvědomí který k té nemoci ladí. Dcery často pokračují v rodových zátěžích tatínka. Synové spíše pokračují a zobrazují rodové zátěže maminky.

Nemoci chlapců a mužů se nijak věkově nerozlišují a příčina je přesně to co si dohledáte v podkladech na této stránce.

Nemoci dívek do 12 let = dcera v tomto věku je psychicky velkou kopií chlapců a neplatí tam žádné odlišnosti.

Nemoci dívek po 12 roku =  či už od doby 2 roky před první menstruací. 70-80% prvních nemocí které se dřív neobjevily a nyní tu jsou se týká výkonu a nadměrného sledování vnějšího světa. Úderem první menstruace se dívka stává cyklická a přesným opakem chlapců. Tedy pro plné zdraví vždy hledejte opak toho co prospívá chlapcům. Správné tedy bývá nulové až skoro žádné volnočasové sportování, nulový tlak na výkon a učení. A hlavně žádné dosahování výsledků. Když toto zkusíte odbourat na zkušební dobu 2-3měs a budete důslední. Měla by většina nově nastalých potíží vymizet.

Pokud jde o vážnější onemocnění u dcery nad 12let. Tak vyjmenované pokyny na ubrání výkonu by měly nemoc vždy zmírnit.

Pokud nemoc vznikla  až 2 – 3 – 5let po začátku menstruace tak spouštěč bude přesně to co uvádí psychosomatická literatura. Ač pozor na výjimečné situace kdy jde o první rok na střední škole a první rok na vysoké škole: tam je většinou zase stejný spouštěč: nadměrný sport, nadměrný výkon hlavy, tlak.

 

Nemoc se začne vytrácet jen když se pacient začne vzdělávat ( u psychologa, v knihách, článcích, kurzech) jak zacházet s negativními situacemi, které zažíváme a které nás doslova drtí. Jak ustát despotického šéfa, jak odrazit agresivní/závislé nápadníky, jak nastavit hranice s dospělými dětmi, jak mluvit se svým manipulujícím postarším rodičem, jak komunikovat s arogantní kolegyní v práci, jak promluvit s partnerem – který umí vždy slovně zaútočit či situaci a pacienta zhanět či „zašlapat do země“. Tudy vždy vede cesta k odstranění nemoci když použijeme psychosomatickou cestu.

To co muže vyvádí z nemoci to ženu přivádí do nemoci a naopak.

Muže uzdravuje výkon, cíl, strategie, struktura (života), logická levá hemisféra. Ženu naopak všechny výše zmíněné body do nemoci přivedou a nikdy nevyvedou. Žena při uzdravování musí vynechat cíl a jen být, musí vynechat výkon a jen tančit domácností či životem, musí zrušit veškeré strategie a hledat radosti, cit i touhu. Být mnohem více v pravé hemisféře.